Poradíme na +420 720 038 338 (Po - Pá 10 - 18:00, So 10 - 12:00)

Hokej a život v době karanténní

Nevíte si rady?

Pavel Útrata, hokejový specialista

Napište mi dotaz
+420 720 038 338

Kategorie

Filtrovat produkty

Nebyly nalezeny žádné produkty

4.4.2020

Dnes je to již X dní co se vyhlásilo krizové opatření díky koronaviru a proto i my máme prodejnu zavřenou (nejsme lékárna, potraviny atd.). Na jednu stranu je to pro nás velká ekonomická zátěž, stejně jako pro všechny podniky i většího bussines charakteru, na druhou stranu jsme si vybrali konečně, i když nuceně, "dovolenou" ;) Musíme se na to dívat i z jiných úhlů pohledu.

Z hokejové pohledu, za mě: než tahle zdravotní krize nastala, tak jsme s Boskovicemi zrovna vyhráli semfinále play-off nad Uherským Ostrohem a připravovali se na finále s Velkým Meziříčím. I teď, po časovém odstupu si myslím, dokonce jsem si jistej, že bysme je přehráli a celou skvělou sezónu korunovali pohárem. Ale ejhle, začaly komplikace.. Nejdříve - zákaz sportovních akcí nad 100 lidí. Takže vedení vymýšlelo jak to udělat - přeci jen, i když hrajete Krajský přebor, tak na to finále přijde i 500 lidí, takže cena vstupného + nějaký ten párek v rohlíku a pivo = výsledek je kolem 50 000,- ! Není to málo peněz a z něčeho musíte zaplatit provoz stadionu a lidi, kteří tam pracují. Takže dejme tomu, že se tohle oželelo a budeme hrát bez diváků a místo na tři zápasy, tak jen na dva, aby ztráty byly pro kluby co nejmenší. Tak nějak jsme se smiřovali s tím, že teda jen na dva vítězné zápasy bez lidí - ale každy sportovec Vám řekne, že to prostě není ono - hrajete to pro lidi. Nicméně, osud tomu asi nechtěl a nakonec se zrušily veškeré sportovní akce. Logický krok vzhledem k šířící se nákaze a také, aby se předešlo větším zdravotním ztrátám. Takže jsem se smířil s tím, že jsme skončili "jen" druzí.

Vesměs všechny soutěže a kluby počítají ztráty, jelikož je všechno uzavřeno. Až na Bělorusko, tam se sportuje vesele dál, jelikož podle jejich prezidenta a otázky ohledně Corony, jestli nemá strach, tak přišla odpověď: "Vidíte někde nějaký virus? Já také ne, protože co není vidět, tak neexistuje..". Velice úsměvné :) Mistrovství světa zrušeno, ale NHL stále vyčkává a doufá, že se soutěž rozjede, protože podle kritiků a všech lidí okolo, to bude nejlepší (pokud nastane) play-off za poslední dekády, ne-li vůbec. Všichni budou zdraví, doléčení a odpočinutí, tudíž kluby nasadí to nejlepší co budou mít. V extralize i 1.lize sáhly kluby k nouzovým opatřením a domluvili se s hráči na snížení platů, jelikož se nehraje, tak nejsou příjmy ze vstupného a od sponzorů, tak je nemají z čeho pořádně zaplatit. Takhle to funguje vesměs všude napříč sportem. Fotbalisti, jelikož berou třeba desetinásobek toho co top hráči NHL (u některých je to i jen týdenní plat), přispívají nemocnicím i jinak zasaženým oblastem.. V tomhle ohledu je to krásné, protože lidé se v nejtěžších časech dokáží semknout a pomoci tam, kde je to nejvíce potřeba. 

Ti z Vás, kteří mají to štěstí nebo smůlu, že musí být doma, tak to přeci není žádná tragédie (berme ze sportovního hlediska). I já sám sem přišel na to, že internet je velice silná a mocná zbraň s pomocí zároveň. Na Youtube je milion videí jak trénovat doma, venku a kdekoliv jinde. Samozřejmě si nemůžete jít zahrát na plácek hokej s kamarády, ale zkuste to sami. A nikdo mi nemůže tvrdit, že to nejde, protože podle slov mého kamaráda: "Kdo chce - hledá způsoby, kdo nechce - hledá důvody".. Vemte hokejku s míčkem nebo pukem a běžte někam na hřiště, nebo jen před barák. Můžete běhat, můžete cvičit doma a nemusíte k tomu mít žádné činky.. Je toho tolik co se dá dělat a je jen na Vás, jak s volným časem naložíte.

Ovšem co je dost velký strašák, opět podle mě, tak je sociální dopad, kromě toho sportovního. Někteří to snáší lépe a někteří naopak. Většina má rodiče a prarodiče, kdy ty babičky a dědečkové patří právě k té nejohroženější skupině - tím myslím jednak fyzický stav, ale také ten psychický, protože u prarodičů je návštěva dětí a vnoučat tou psychickou vpruhou. A řekněme si na rovinu - ne všichni tam jezdíme každý týden, ob týden nebo i méně.. A říkáme si, že nemáme čas, moc práce atd.. Blbost ! Jak naše rodiče, tak i prarodiče bereme jako samozřejmost, ale za čas to tak být nemusí, proto by nás tato "krize" měla naučit si vážit lidí kolem sebe. Třeba já, za poslední měsíc jsem své rodiče viděl dvakrát a to po dobu 10 minut. Mamka je zdravotní sestra, takže patří k nejohroženějším a táta, kvůli zdravotním komplikacím, také. Takže ten sociální a psychický distanc cítím také a není to nic moc..

Závěrem? Tahle "krize" by nás měla naučit několik věcí a to hlavně těch prospěšných a také to, že nic není samozřejmost, takže si važme toho co máme - zdraví a své blízké..

 

Chvátoš

Produktové kategorie

Nákupní košík

Počet kusů: 0

Uživatelský profil

Přihlásit se Registrovat

Buďte o krok napřed! Veškeré novinky pravidelně v emailu.
Řídíme se ochranou osobních údajů.

Jsme autorizovaný prodejce

U nás nenaletíte. Máme pouze originální zboží se zárukou, které můžete vyměnit nebo vrátit a garantujeme řádnou reklamaci.

Facebook YouTube Instagram Kde nás najdete